Úlohy uzavřené přiřazovací

(matching items)

Úlohy uzavřené přiřazovací obsahují instrukci a dvě množiny pojmů. Úkolem je správně přiřadit pojmy jedné množiny k pojmům druhé množiny. Abychom snížili riziko náhodného vyřešení, volíme vždy druhou množinu s větším množstvím prvků, než má první množina, např.


K názvům univerzit v levém sloupci přiřaďte jejich sídelní města z pravého sloupce:

Úlohy uzavřené s výběrem odpovědi

Úlohy uzavřené s výběrem odpovědi

Univerzita Mateja Bela
Univerzita Palackého 
Univerzita Komenského
Katolická Univerzita 
Univerzita Konštantína Filozofa
Technická Univerzita 

Úlohy uzavřené s výběrem odpovědi

( )
( )
( )
( )
( )
( )

Úlohy uzavřené s výběrem odpovědi

A Prešov
B Trnava
C Bratislava
D Liberec
E Olomouc
F Ružomberok
G Nitra
H Košice
I Banská Bystrica
J České Budějovice



Pokud by byl počet prvků v obou množinách stejný, žákovi by stačila znalost např. 2–3 správných přiřazení a u zbylých možností by se významně zvýšila pravděpodobnost uhodnutí správného přiřazení. Pokud jde o skórování těchto úloh, lze uplatnit dva přístupy. Je-li počet přiřazení nízký (4–5), je možné postupovat podle zákona vše nebo nic. Tedy za zcela správné řešení maximum bodů, za řešení, které obsahuje třeba jediné špatné nebo vynechané přiřazení 0 bodů. Je-li počet přiřazení vyšší než pět, je vhodnější používat vážené skórování, kdy bodový zisk počítáme podle vzorce x = ns/nc, kde ns je počet správných přiřazení a nc je počet všech možných přiřazení. Výsledné číslo je při binárním skórování bodový zisk za danou úlohu, při váženém skórování je koeficient, kterým násobíme maximální počet bodů, který hodláme úloze přidělit.

Po stránce grafické je výhodné tyto úlohy uspořádat tak, aby žáci vepisovali jednotlivé prvky, nebo kódy, kterými jsou prvky označeny na příslušná místa. Obvyklý způsob uplatňovaný ve školní praxi, kdy žáci spojují čárami prvky jedné množiny s prvky druhé množiny, není vhodný, neboť změť čar, často přeškrtaných a opravovaných, se brzy stává nepřehlednou a způsobuje obtíže při vyhodnocení úloh.

Bývá zvykem konstruovat přiřazovací úlohy tak, aby každému prvku z jedné skupiny byl přiřazen právě jeden prvek z druhé skupiny. Tedy aby jednomu prvku z jedné skupiny nebylo přiřazeno více prvků z druhé skupiny, či aby jeden prvek druhé skupiny nepřináležel současně k více prvkům z první skupiny. Je však možné použít i tento postup, neboť princip hodnocení zůstává stejný. Pokud však této možnosti využijeme, je třeba na to žáky vždy předem upozornit.

Úlohy přiřazovací se dobře navrhují, jejich použití je však možné jen v omezeném okruhu témat učiva.