Úlohy uzavřené uspořádací

Cílem uspořádacích úloh je uspořádat prvky dané množiny pojmů do řady podle určitého kritéria. Uspořádací úlohy mají dvě části: množinu prvků a instrukci. Instrukce uvádí, podle jakého kritéria a jakým způsobem mají být prvky z množiny uspořádány.

Konstrukce těchto úloh je velmi jednoduchá. Velkým problémem je však jejich skórování, neboť seřazení prvků může být provedeno mnoha různými způsoby s různou závažností chyb. Kromě zcela správného a zcela chybného řešení existuje mnoho dalších variant odpovědí s různou mírou správnosti. Čím více prvků v množině, tím větší počet variant odpovědí.

Pokud je počet prvků v zadání úlohy menší nebo maximálně roven 5, postupuje se podle zákona „vše nebo nic“. Za zcela správné uspořádání se přidělí maximální počet bodů (uvažujme binární skórování, tedy 1 bod). Za jakékoliv jiné řešení než zcela správné, se přiděluje 0 bodů a úloha je považována za nevyřešenou.

Pokud je počet prvků větší než 5, bylo by skórování podle zákona „vše nebo nic“ již velmi nespravedlivé, protože by poškozovalo žáky, kteří alespoň částečně řeší úlohu dobře. Demonstrujeme si nyní postup skórování naší modelové uspořádací úlohy se šesti prvky. Dejme tomu, že žák vyřeší úlohu následujícím způsobem:

Seřaďte následující státy světa podle jejich územní rozlohy. Státu s největší rozlohou přiřaďte číslo 1, státu s nejmenší rozlohou číslo 6.

Ukrajina                 ..........1.........
Turecko                 ..........3.........
Saúdská Arábie     ..........2.........
Maďarsko              ..........5.........
Mexiko                  ..........4.........
Rakousko              ..........6.........

1. Do vyhodnocovací matice uvedeme nejprve správné pořadí, které je nejlepším možným řešením úlohy:

2. Dále do matice uvedeme pořadí zcela opačné, které je vlastně nejhorším možným řešením úlohy:

3. Dále uvedeme největší možné odchylky d_max které je možné zaznamenat mezi správným a špatným pořadím. Největší možná odchylka je absolutní hodnotou rozdílu mezi správným a opačným pořadím. Spočítáme rovněž součet maximálních odchylek:

4. Do vyhodnocovací matice zařadíme nyní pořadí odpovědí uvedené žákem:

5. Nyní vypočítáme jednotlivé odchylky odpovědí žáka d_žáka od správných odpovědí. Odchylky žákových opovědí jsou absolutní hodnotou rozdílu mezi správným pořadím a pořadím uvedeným žákem. Spočítáme rovněž součet odchylek odpovědí žáka:

6. Podle vztahu x = (∑d_max - ∑d_žáka) / ∑d_max vypočítáme nyní skóre žáka v dané úloze. V našem modelovém případě x = (18 - 6) : 18

x = 0,67 bodu

7. Pokud používáte jiné skórování než binární, pak získaným koeficientem vynásobíte maximální počet bodů, který hodláte za úlohu přidělit.

Díky tomu, že způsob skórování uspořádacích úloh je velmi pracný, neboť pro každého žáka a každou úlohu je třeba vytvořit vlastní vyhodnocovací matici, se uspořádací úlohy v didaktických testech objevují jen velmi zřídka.