Řešení:


Úloha č. 1


Mezi hmyz s proměnou dokonalou patří....................................................... .


Tato úloha je nevhodná proto, že poskytuje obrovské množství variant různých odpovědí. Žák může odpovědět např.:

...takový hmyz, který má životní stadium kukly.
...hmyz, u kterého není larva podobná dospělým jedincům.
...motýli.
...moucha domácí.
...největší počet hmyzích druhů.
...sociální hmyz jako např. včely a mravenci.
...nebezpeční škůdci.
...širopasí a štíhlopasí.


A jistě bychom našli ještě mnoho dalších variant odpovědí, z nichž všechny jsou správné. Učitel však chtěl slyšet, které hmyzí řády patří do skupiny hmyzu s proměnou dokonalou. Bylo by tedy vhodné úlohu přeformulovat např. takto:


Které řády hmyzu patří do skupiny hmyzu s proměnou dokonalou?

a) ..........................................................

b) ..........................................................

c) ...........................................................


I zde je více variant odpovědí – hmyzích řádů s proměnou dokonalou je více než tři, ale učitel, který úlohu hodnotí (a je odborníkem v biologii!) již dokáže správně posoudit, zda jsou uvedené řády správné či nikoliv. Žák tedy odpoví např.:


  1. stejnokřídlí

  2. dvoukřídlí

  3. blanokřídlí


přičemž odpověď „stejnokřídlí“ je chybná, ostatní správné. Toto znění úlohy a odpovědi žáků však již učiteli umožňují objektivní a jednoznačné skórování úlohy.



Úloha č. 2


Kdy byla bitva na Bílé hoře? ........................................................


Z formulace této úlohy je sice jasné, že učitel se táže na časový údaj, chybí však konkrétnější upřesnění požadovaného časového údaje. Úloha není formulována jednoznačně. Žák tedy může odpovědět např.

...v 17. století
...1620
...8. listopadu 1620
...před 386 lety
...v neděli
...dopoledne
...za vlády Fridricha Falckého


Úlohu je tedy nutné formulovat jednoznačněji a explicitně vymezit požadovaný časový údaj:


Ve kterém roce došlo k bitvě na Bílé hoře? .........................................

nebo:


Uveďte konkrétní datum bitvy na Bílé hoře. ........................................




Úloha č. 3


Vypište nejvýznamnější české spisovatele 1. poloviny 20. století:

    1. .............................................................................

    2. .............................................................................

    3. ..............................................................................


Tato úloha je nevhodná proto, že klíčový parametr zadání úlohy („nejvýznamnější“) je značně subjektivní. Pokud učitel ve výkladu žákům jednoznačně nevymezil významnost jednotlivých spisovatelů a kritéria, kterými je tato významnost posuzována, pak je samotné hodnocení významnosti žáky velice individuální a subjektivní. Posouzení významnosti žáky se tak může značně lišit od posouzení významnosti učitelem. Úlohu by tedy bylo možné přeformulovat např.:


Vypište české spisovatele 1. poloviny 20. století, kteří se zabývali i tvorbou pro děti a mládež:

a) ............................................................................

b) ............................................................................

c)..............................................................................


Ani v tomto případě není zadání úlohy optimální (celou úlohu by totiž byla vhodnější konstituovat např. jako úlohu s výběrem odpovědi), ale je vynechán problematický parametr „nejvýznamnější“ a navíc zadání úlohy je zúženo a přesněji specifikováno. Žáci mohou uvádět samozřejmě různé autory (Čapek, Poláček, Nezval, Vančura, Olbracht, Těsnohlídek atd.), ale formulace úlohy již učiteli umožňuje objektivní posouzení správnosti odpovědí žáků.


Úloha č. 4


....................... patří mezi významné hudební skladatele 19. století. Známý je především jeho cyklus symfonických básní s názvem ............................................... nebo opera ...................................... .



Tato úloha zjišťuje vědomosti, které žáci pravděpodobně mají. Nicméně je formulována tak, že žáci pravděpodobně nedokáží své vědomosti aplikovat. Jednak je vynecháno příliš mnoho údajů, ale především jsou vynechány údaje na místech stěžejních pro pochopení textu – jde tedy zejména o vynechání jména hudebního skladatele na počátku věty. Není uvedena ani národnost skladatele, což prakticky vylučuje správné zodpovězení otázky. Na tyto skutečnosti musí reflektovat i změna formulace, např.:


Významným českým hudebním skladatelem 19. století byl ...............................................

Známý je především jeho cyklus symfonických básní s názvem ..........................................., do kterého patří např. i symfonická báseň Vltava. Tento skladatel je rovněž autorem komické opery nazvané ...................................... .


Tato formulace již obsahuje několik nápověd. Jednak je upřesněna národnost skladatele, nápovědí je i uvedení názvu nejznámější symfonické básně z uvažovaného cyklu a upřesněním je i informace, že skladatel je autorem komické opery. Je tedy potom možné celkem jednoznačně doplnit požadované informace: Bedřich Smetana, Má vlast, Prodaná nevěsta.




Úloha č. 5


Těleso, jehož všechny hrany mají stejnou délku, je............................. .


Tato úloha je nevhodná opět z důvodu, že ze zadání nevyplývá jednoznačná odpověď. Učitel chce slyšet správnou odpověď „krychle“. Zejména sloveso „je“ je však použito velice nevhodně, takže žáky může svádět k odpovědím např.:

... pravidelné
... symetrické
...osově souměrné
...středově souměrné


Pro zvýšení jednoznačnosti zadání úlohy postačí pozměnit sloveso:


Těleso, jehož všechny hrany mají stejnou délku, se nazývá....................................... .



Úloha č. 6


Chemická reakce, při které se teplo.............................. se nazývá ............................... reakce.


Zadání této úlohy umožňuje formulovat dvě zcela správná alternativní řešení:


  1. Chemická reakce, při které se teplo....uvolňuje..... se nazývá .....exotermická...... reakce.

  1. Chemická reakce, při které se teplo...spotřebovává... se nazývá....endotermická.... reakce.


Tato dvojznačnost může být pro žáky velmi matoucí a úloha jako celek bude působit v podstatě jako „chyták“. Žák nemusí být schopen se rozhodnout pouze pro jediné řešení, pokud má dvě plnohodnotné alternativy. Pravděpodobně by tedy reagoval dotazem učiteli, zda má napsat „uvolňuje a exotermická“ nebo „spotřebovává a endotermická“, čímž by zbytku třídy prozradil správné řešení. Přeformulování úlohy by tedy mělo být takové, aby jednu z obou možných variant řešení vyloučilo, např.:

Chemická reakce, při které se teplo uvolňuje se nazývá .................................. a při které se teplo spotřebovává se nazývá .............................. .


Úlohu by bylo možné rovněž přeformulovat takto:

Exotermické reakce jsou takové reakce, při kterých se teplo...................................... . Při endotermických reakcích se teplo ............................. .