Úlohy uzavřené s výběrem odpovědi

(multiple-choice, polynomické úlohy)


Úlohy uzavřené s výběrem odpovědí jsou po stránce teoretické nejvíce propracovaným typem úloh. Za to vděčí programovému vyučování, z jehož struktury a myšlenek vycházejí.

Tyto úlohy se skládají ze dvou částí:

kmen úlohy – určitý problém nebo otázka,

nabízené odpovědi – existují v různých variantách, podle kterých tyto úlohy dále dělíme. Z nabízených odpovědí je jedna či více odpovědí správných. Ostatní, nesprávné odpovědi, se označují jako distraktory. Podle své konstrukce se úlohy s výběrem odpovědí dělí do následujících podtypů:

U testových úloh s výběrem odpovědi nelze nikdy vyloučit určité riziko uhodnutí správné odpovědi, aniž má žák příslušné vědomosti. Toto riziko lze eliminovat např. množstvím nabízených variant odpovědí (min. 4–5). U méně variant je už procento možných uhodnutých odpovědí příliš vysoké. Je-li naopak více variant odpovědí, úloha se stává jednak nepřehlednou a jednak se špatně vymýšlí. Problémem je pak dostatečná atraktivita všech distraktorů.

Problém hádání správných odpovědí je do jisté míry možné řešit výpočtem korekce na hádání. Při jejím určení se vychází z předpokladu, že žák, který hádá, se dopouští chyb častěji než žák, který úlohu opravdu řeší. Korekce na hádání se vypočítá podle vztahu:

kde x je korigovaný výsledek testu, R je počet správných odpovědí, W je počet nesprávných odpovědí a výraz a – 1 je počet nabízených odpovědí v jedné úloze zmenšený o 1. Z toho vyplývá, že tento vztah je použitelný pouze pro případ, kdy je u všech úloh použitých v testu stejný počet nabízených variant odpovědí. Z didaktického hlediska se však tento vztah pro výpočet korekce na hádání příliš nedoporučuje používat. Vzhledem k matematické definici vztahu je totiž lépe hodnocen žák, který vynechává úlohy než žák, který pracuje a který se snaží úlohy vyřešit, ale dělá přitom chyby.

Úlohy uzavřené s výběrem odpovědi jsou sice nejpoužívanějším typem úloh, ale pro nezkušeného učitele se poměrně obtížně konstruují. Nabídky odpovědí musí být totiž pro žáky plausibilní (= stejně přijatelné). Distraktory tudíž musí být dostatečně atraktivní. Pokud nezkušený učitel vymýšlí v úlohách tohoto typu distraktory sám, tento požadavek nebývá vždy splněn. Doporučuje se tedy proto nejprve zadat žákům úlohu jako otevřenou a z nejčastějších chyb žáků vytvořit distraktory. Lze předpokládat, že distraktory utvořené z chyb žáků, budou žákům blízké a atraktivní.

Pokud úlohy s výběrem odpovědí zkouší pouhé zapamatování, jsou obvykle jednodušší, než obdobné úlohy otevřené. Pokud však zkouší vyšší úrovně osvojení poznatku, bývají obvykle obtížnější, než úlohy otevřené.

Doporučení pro návrh úloh s výběrem odpovědí

  1. Úlohami s výběrem odpovědí nezkoušejte pouhé zapamatování konkrétních poznatků.

  2. Ve formulaci kmene úlohy se nesmí objevit slova nebo údaje, které by mohly sloužit jako nápověda, např.


Který jihoamerický stát patří mezi největší exportéry ropy?

a) Kanada
b) Venezuela
c) Egypt
d) Francie
e) Tunisko

f) Thajsko

Nápovědou je v tomto případě slovo „jihoamerický“ v kmenu úlohy. Jelikož v nabídce odpovědí je pouze jediný jihoamerický stát, je jasné, že správnou odpovědí je Venezuela. Kmen úlohy by měl správně znít: „Který stát patří mezi největší exportéry ropy?“

  1. Jasně zdůrazněte zápor ve kmenu úlohy. Pokud je to možné, raději se záporně formulovaným kmenům úloh vyhýbejte.

  2. Distraktory se nesmějí navzájem překrývat nebo jinou formou vyjadřovat totéž.

  3. Soubor nabízených odpovědí k jedné úloze by měl být homogenní, tj. podobný obsahovým zaměřením i formou.

  4. Umístění správné odpovědi mezi distraktory volte zcela náhodně, nejlépe losováním, házením kostkou nebo pomocí generátoru náhodných čísel. Každá „pravidelnost“ je podezřelá.

  5. Nenavrhujte „mrtvé distraktory“. Zařazujte jen takové distraktory, u nichž je předpoklad, že budou využívány.

  6. Žáky vždy upozorněte na úlohy s vícenásobnou volbou odpovědi a na úlohy používající neurčité odpovědi. Těch se často používá ve výpočetních příkladech, např.


Hmotnostní zlomek železa v krevelu je:

a) 37,6%
b) 42,1%
c) 29,7%

d) správná hodnota není uvedena


Neurčitou odpovědí je v tomto případě varianta d). Přesto může být právě tato odpověď správná. Na výskyt těchto úloh a variant odpovědí v testu musejí být žáci upozorněni.

  1. Při formulaci kmene úlohy dávejte přednost otázkám před neúplnými tvrzeními.

  2. Vyhýbejte se příliš dlouhým slovním formulacím ve kmenech úloh. Úloha se stává pro žáky obtížně pochopitelnou, přestože mají požadované vědomosti.